Druhé přípravné utkání jsme sehráli opět v Brně na umělé trávě VUT a soupeřem byl účastník II. třídy okresního přeboru – tým Kotvrdovic. Oba týmy postrádaly celou řadu hráčů základního kádru a na hře to bylo patrné víc než by bylo zdrávo. Utkání hrané v pochodovém tempu, plné nepřesností a chyb naštěstí nesledovali žádní diváci, protože utkání patrně nebavilo ani samotné hráče. Celá řada těch, kteří pravidelně nenastupují v základní sestavě, měla možnost se předvést v dobrém světle. Vzhledem k tomu, co bylo k vidění na hřišti, nezbývá než doufat, že někteří zůstanou jen náhradníky i nadále. Trenérem zmiňované ruce v bok u tří hráčů právě ve chvíli, kdy soupeř zahrává trestný kop, byly smutnou tečkou našeho výkonu.
V první půli jsme byli o trošku aktivnější než soupeř. Více jsme drželi míč a častěji se pokoušeli o útočné výpady. Do vedení jsme šli díky Přikrylovi, který úspěšně zastřeluje nové kopačky. Vedení nám však dlouho nevydrželo, protože krom finálních přihrávek našim útočníkům jsme je ještě zdatněji předkládali soupeři. Nepovedená malá domů + nedůrazně odvrácený centr = poločasový stav 2:1. A to soupeř neproměnil ještě samostatný únik středem hřiště. Po poločase se hra příliš nezvedla a vyrovnání zařídil až trenér Pokoj, který už se viděl na tribuně, aby hru shlédl z nadhledu. Rohový kop Fabiánka brankář podběhl a Pokoj míč uklidil hlavou do sítě – 2:2.
Do vedení nás pak poslal svou další brankou Radim Přikryl – 2:3. Soupeř měl v průběhu druhé půle tři velmi dobré příležitosti ke skórování, ale změnu stavu zařídil až nečekanou střelou po odvráceném rohu – 3:3. Rozhodující branku zařídil po „Pokojovském“ průniku Jirky Rybáře – kdo jiný než opět ten Přikryl. Radim měl v zápase ještě minimálně 4 další šance a krom něj se s míčem v dobré pozici ocitli i další hráči, ale prezident nezapsal kteří 😉 Tipnul bych Antyho a pana Březinu podle klamné paměti.
Pozitiva v naší hře jsem tentokrát hledal velmi dlouho. Jedním bylo určitě 10 odehraných minut Vítě Kovaříka, který se vrací po dlouhé odmlce zaviněné několika zraněními. Doufejme, že mezi zdravými nějakou dobu pobude. Dalším byla již zmiňovaná střelecká pohoda Radima Přikryla a nebýt Barošova hatricku v lize, byl by hvězdou dne 😉 Jeho parťákem v útoku byl tentokrát Jirka Vybíhal, který pilně plnil taktické pokyny a bojoval o míč. Přes veškerou snahu byl spíše neviditelný. To Radim, který se důsledně držel své zásady nesplnění ani jednoho taktického pokynu, byl bohužel zase nepřehlédnutelný (ať stál právě v ofsajdu nebo stál jinde 😉 )
Anty Nečas se po pauze opět přesunul na levou zálohu a stejně jako minule mu změna prospěla. Vyrážel za obranu a z obránců si dělal slalomové tyče. Bohužel cestou občas poztrácel míč, ale přesto to v naší hře byl jeden z mála světlejších momentů. Svůj vysoký standard předvedl Honza Fabiánek, na kterém zatím není vůbec patrný nezaviněný treninkový výpadek. Svoje si jako vždy odehrál i Rosťa Burget a to přestože si připsal jednu nechtěnou asistenci. Výsledek nás rozhodně nezklamal, ale věřím, že na hřišti jsme schopni předvést mnohem víc a to i v sestavě, která nastoupila v tomto složení (psal to Belda):
Tom Musil – Jirka Rybář, Čenda Pokoj, Rosťa Burget, MichaEl Kočí- Anty Nečas, Honza Fabi, Petr Beny, Ampik Kakáč, Jirka \“Ronney\“ Jobek, Robson
Střídající: Peťa Slouka, Pedro Vágner, Víťa Kovařík, Česan Březina
Nenastoupil: Džouk Rybář, Albelda Blézl
Kotvrdovice-Vavřinec 3:4 (2:1)
Góly: 15. Robson, 50. Čenda, 67.Robson, 75.Robson
PS: po zápase bylo v Rosťově fotbalBuse opět veselo a čepky lítaly. Chudák šofér.
