Před utkáním s Vysočany měl trenér Pokoj příjemné dilema. Krom Michlíčka měl k dispozici kompletní kádr a mohl si vybírat koho z hráčů pošle do pole a kdo vyztuží řady B týmu. Do sestavy se po zranění vrátil Sígl a své posty si oproti zaběhlé rutině prohodili Bruno Klimeš a Čenda Pokoj. Počasí fotbalu přálo a i přes nevýrazné dosavadní výsledky domácího týmu se na utkání přišla podívat spousta fanoušků. Radim Přikryl v předzápasové přípravě tentokrát vynechal rozplavby v nově napuštěném horním rybníce a jeho výkon byl o mnoho lepší než v předchozím utkání. Dokonce se zdálo, že přítomnost Čendy v útoku a jeho snaha o napadání rozehrávky, Radima přinutily k čilejšímu pohybu a domácí obrana tak měla o zábavu postaráno.
Obraz hry v úvodní půlhodině zápasu příliš neodpovídal konečnému skóre utkání. Vysočany byly aktivnější a vytvořily si celou řadu střeleckých příležitostí. Hned na začátku zápasu „namazal“ Romek Přikryl Benešovi, ale ten nabídnutou šancí pohrdnul. Největší šanci Vysočan později zazdil Pepa Slouka, když z halfvoleje zamířil místo do odkryté branky vysoko nad. Nebezpečnou ránu k levé tyči vyrazil Musil a několik dalších pokusů z hranice vápna a z větší vzdálenosti jen prosvištělo kolem tyčí naší branky. To naše ofenzíva se příliš nezatěžovala s hrou na krásu a vytvářením šancí. Za první půli se dá v podstatě mluvit o jedné opravdu gólové, ale to nám stačilo na poločasové vedení. Dlouhý nákop posunul Pokoj hlavou do běhu Přikrylovi a ten píchnutím míče přes vybíhajícího brankáře otevřel skóre.
O poločase si i vrabci na střeše štěbetali o převaze domácího celku a dobrých vyhlídkách na zvrat v druhém poločase. Ten se však nekonal. Vavřinec totiž srovnal hru a několikrát se pokusil o zteč domácí branky. Po jednom nevydařeném útoku se vydal domácí brankář až k rohovému praporku, odkud napálil míč do středového kruhu. Tam si jej na prsa stáhl Pokoj a druhým dotekem vyslal padesátimetrovou ránu přes všechny obránce, která se zastavila až v brance. Ve třetím zápase po sobě vstřelil Čenda Pokoj nádhernou branku. Vysočany pak mohly oživit své naděje na bodový zisk, ale ani tři střelecké pokusy krátce po sobě jim nestačili k protlačení míče do sítě přes bránící zelenobílou vlnu v čele s brankářem. Další vavřinecký gól si připsal Víťa Kovařík, který měl nejblíže k míči po závaru před brankou a bodlem jej dopravil na místo určení. Vysočany zahrozily ještě jednou a na dobrou šanci se vůbec nenadřely. Sluncem oslněný Šindelka nechtěně vyslal do samostatného úniku Slouku, ale ten byl precizní přihrávkou tak zaskočen, že nedokázal ani zakončit.
Domácí mohli jen litovat neproměněných šancí a s narůstajícím skóre se jim přestávalo herně dařit. To byla voda na mlýn našemu útočnému snažení a domácí brankář tak byl neustále v permanenci. Čtvrtou branku přidal po akci Antyho Nečase Roman Šindelka, který se s míčem u nohy ocitl v ideální pozici a trefil přesně k tyči. Páté brance předcházelo sice tradiční ofsajdové postavení Přikryla, kterému však přihrál míč domácí hráč, a tak se nepískalo. Radim si jako správný drzoun nic nedělal z běsnících fanoušků, obešel i brankáře a pohodlně navýšil skóre na 0:5. K dovršení zmaru Vysočan byl po zákroku rukou mimo pokutové území vyloučen domácí brankář.
Naše výhra se dá nazvat odplatou za poslední prohrané utkání ve Vavřinci, kde by nás podle svých neuctivých slov Vysočany porazily i s osmi hráči. Tentokrát jich ani jedenáct nestačilo a Vavřinec si odvezl cenné „tři body za bůra“. Po zápase jsme i s hráči naší Benfiky, která přivezla vydřený bod z Cetkovic, poseděli v klubovně a bylo opět hodně veselo.
Vysočany – Vavřinec 0:5 (0:1)
Branky: Přikryl Radim 2, Pokoj, Kovařík, Šindelka
Sestava: Musil T. – Moravec, Klimeš, Přikryl Ro., Sígl – Kovařík, Fabiánek, Šindelka Ro., Nečas A. ml. – Přikryl Ra., Pokoj
Střídající: Kakáč, Rybář Jiří, Pedro Vágner
Realizační tým: Kadlec Milan, Vybíhal Jiří
